Založit webové stránky nebo eShop

Předválečné rozložení sil v Evropě


Předválečné rozložení sil v Evropě

      Ponapoleónská vyvražděná Evropa si  téměř jednu generaci až do revolučního roku 1848 vydechla a vlastně ten stav trval vlastně až do předvečera Velké Války, pomineme-li lokální konflikty v Turecku a na Balkáně, či Bismarckova tažení do Čech a Francie,  třeba takovou Bitvu u Hradce a samozřejmě nelze vynechat národně osvobozenecký boj v Itálii...
      Mohla za to obratná politika knížete Metternicha i celková vyčerpanost Evropy jako takové. Tento stav ale nemohl vydržet napořád a také nevydržel : 

7. 10. 1879 uzavřelo Německo (které předtím r.1866 napráskalo Rakušanům v Bitvě u Hradce) a Rakousko-Uhersko smlouvu o vzájemné pomoci v případě válečného stavu s Ruskem, jejímž podpisem vznikl Dvojspolek. 
      Trojspolek vznikl 28. 5. 1882 podepsáním smlouvy mezi Dvojspolkem a Itálií, která se tímto chtěla dostat z izolace. Itálie měla zájem o část území dnešního Slovinska a Chorvatska. Tato smlouva zahrnovala např. závazek Německa bránit Itálii v případě jejího napadení Francií a naopak se Itálie zavázala pomoci Německu v případě, že by bylo napadeno Francií. Toto ustanovení platilo pouze v případě napadení dvěma státy, v případě napadení jedním státem měli spojenci zachovat neutralitu. Smlouva měla platnost 5 let a postupně byla prodlužována. Během války se na stranu Trojspolku přidala Osmanská říše a Bulharsko.
       Z obav před napadením některým ze států Trojspolku uzavřela 17. 8. 1892 Francie s Ruskem dohodu o vzájemné pomoci při napadení některým státem Trojspolku. 1904 byla podepsána tzv. Srdečná dohoda (Entente cordiale) mezi Francií a Velkou Británií12, která se týkala především rozdělení vlivu v koloniích. V roce 1907 podepsali zástupci Velké Británie a Ruska Sanktpeterburskou dohodu o rozdělení vlivu v Persii. Po uzavření Sanktpeterburské smlouvy se pro tyto tři navzájem loajální státy začalo používat označení Trojdohoda nebo jen Dohoda.
       Napětí v Evropě bylo již na konci 19. století. Například nevraživost Velké Británie vůči Německu z důvodu jeho vyhlášení programu námořního zbrojení14 ještě více stoupla ve chvíli, kdy Německo podpořilo Búry v tzv. búrských válkách. Německo se naproti tomu cítilo odstrčeno a chtělo nové dělení světa16. Napětí nepomohly zmírnit ani dvě haagské mírové konference v letech 1899 a 1907. Naopak se ještě vyostřilo po Rakousko-Uherské anexi Bosny v roce 1908. 
        Od konce prvního desetiletí nového století hučelo vehementně zbrojící Vilémovské Německo - toužící po novém rozdělení světa a kolonií - do Rakouska, ať vyhlásí válku těm, či oněm; až se mu to po atentátu na následníka trůnu v Sarajevu (nad nímž dodnes visí nejeden otazník) podařilo. Požár, který se rozhořel po vyhlášení ultimáta a následně války Srbsku, rychle zachvátil celý Evropský 'civilizovaný' svět...

 

TOPlist