Založit webové stránky nebo eShop

ČEŠI a MAĎAŘI v C&K monarchii

ČEŠI a MAĎAŘI v C&K monarchii

Češi a Maďaři byli staletí rovnocenými národy uvnitř monarchie. To se změnilo: 

    Krom zmenšení mezinárodního vlivu Rakouska znamenala porážka u Hradce Králové (1866) rovněž nebezpečné zesílení nacionalismu uvnitř země a další oslabení moci panovníka. Vedla též  k dosažení toho, o co se politická scéna Uher už dlouho pokoušela: dualismu a , tedy velké autonomie pro Uherské země.  Rakousko-uherské vyrovnání mělo přispět  k vnitřní stabilizaci země, jenže bylo trnem v oku řadě slovanských národů, které monarchii obývaly a na něž se s autonomií nedostalo. Kterým zejména, asi netřeba zdůrazňovat.
    Sapér Vodička věděl...

        Bitva u Hradce Králové a porážka rakouských vojsk znamenala mnoho i pro české země:   Nebylo to jen drancování pruskými jednotkami a přímé následky války, ale potom  zklamání z následujícího vývoje. Po vyhlášení dualismu totiž česká politická scéna nedokázala řádně zareagovat a v dalších dekádách se snažila vlísat se svými požadavky na Vídeňském dvoře, což se ukázalo být špatnou strategií. 
       Následné spory s představiteli německé menšiny na území českých zemí, neúspěchy v prosazení „rakousko-českého vyrovnání“ i mnoho dalších příčin vedlo k vyostření situace a zesílení národnostního cítění a vzestupu Slavjanofilství, zejména ve vztahu k Rusku.  Také je dobré si připomenout období Bachova absolutismu, národní obrození, útlak svobodomyslné inteligence (případ Havlíček) a další...  To nakonec znamenalo zatrpknutí mnoha občanů české národnosti a ve své podstatě vedlo až k odmítnutí poslušnosti císaři prostými vojáky (zběhnutí) a významnými osobnostmi české politické scény během 1. světové války. Nadšení, s nímž šli Češi do Velké Války výstižně vyřkl starý pasák v ovčíně  kdesi za Strakonicemi: "A von tu vojnu náš císařpán nevyhraje : vono néjni žádný nadšení do války; poněvadž von , jak říká pán učitel ze Strakonic, se nedal korunovat; ať si teďka maže jakseřiká komuchce med kolem huby! Dyš si lumpe starej slíbil, že se dáš korunovat, taks měl držet slovo! Teďkonc se na tebe každej vykašle"  (J.Hašek-Švejkova Budějovická anabáze)

      Masaryk nakonec správně využil vzniklou situaci a konec války mu poskytl unikátní příležitost, kterou bezezbytku  využil k vytvoření samostatného státu.

     Vztah k Maďarům byl po vyhlášení  vzniku Rakousko-Uherska roku 1867  plný závisti, zatímco Maďaři si nenechali ujít příležitost, aby demonstrovali svoji nadřazenost. Připomínalo to zvednutý nos panského lokaje v livreji nad  podkoním... Důsledky ale byly takové, že Maďaři si na frontě nedali pokoj , aby nebagatelizovali vojenské úspěchy Čechů a s výroky o "slovanských zrádcích"  nerozkládali fakticky armádu zevnitř.  Haškův popis Maďarského přístupu k Čechům ve Švejkovi  (např. scéna z Kyrályhidy a monolog plukovníka Schroedra  lze chápat za docela realistický a výstižný.

      Přízrak sapéra Vodičky se ostatně vznáší nad oběma národy podnes...

      Nazávěr je od věci připomenout vztah obou národů z hlubší minulosti - mnoho vpádů na naše území přišlo z Maďarska (Uher) a Uhři byli často spojenci našich nepřátel. Tak třeba Bitva na Moravském poli...  Ale ani Češi nezůstávali pozadu.  Není tedy zas tak divu, že to dospělo za první války k vzájemné nemalé nenávisti. 

TOPlist